- MĚNOVÉ PROHLÁŠENÍ
TISKOVÁ KONFERENCE
Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB
Frankfurt nad Mohanem 24. července 2025
Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem Vás vítáme na naší tiskové konferenci.
Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Inflace se v současné době nachází na našem 2% střednědobém cíli. Příchozí informace celkově odpovídají našemu předchozímu hodnocení inflačního výhledu. Domácí cenové tlaky nadále zvolňují, přičemž mzdy rostou pomaleji. Ekonomika, která částečně odráží naše předchozí snižování úrokových sazeb, prozatím prokazuje v náročném globálním prostředí celkovou odolnost. Současně zůstává toto prostředí mimořádně nejisté, zejména kvůli obchodním sporům.
Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.
Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.
Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.
Hospodářská aktivita
V prvním čtvrtletí rostla ekonomika výrazněji, než se očekávalo. Důvodem bylo částečně to, že podniky před očekávaným zvýšením cel urychlily vývoz. Růst byl ale také podporován silnější soukromou spotřebou a investicemi.
Nedávná šetření ukazují na celkově mírný růst ve zpracovatelském sektoru i v sektoru služeb. Současně vyšší skutečná i očekávaná cla, silnější euro a setrvalá geopolitická nejistota způsobují, že podniky více váhají investovat.
Výrazný trh práce, rostoucí reálné příjmy a zdravé rozvahy soukromého sektoru nadále podporují spotřebu. Nezaměstnanost dosáhla v květnu úrovně 6,3 % a přiblížila se své nejnižší úrovni od zavedení eura. Volnější podmínky financování podporují domácí poptávku včetně trhu bydlení. Hospodářský růst by postupem času měly podporovat vyšší veřejné investice do obrany a infrastruktury.
Více než kdykoli předtím považuje Rada guvernérů za zásadní v současném geopolitickém prostředí naléhavě posílit eurozónu a její ekonomiku. Fiskální a strukturální politiky by měly zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a odolnost ekonomiky. Vlády by měly upřednostňovat prorůstové strukturální reformy a strategické investice a současně zajistit udržitelné veřejné finance. Důležité je dokončení unie úspor a investic a bankovní unie, a to na základě jasného a ambiciózního harmonogramu, a urychlené zavedení legislativního rámce pro případné zavedené digitálního eura. Rada guvernérů vítá závazek Euroskupiny zlepšit účinnost, kvalitu a složení veřejných financí a podporuje úsilí evropských orgánů zachovat vzájemnou výhodnost světového obchodu.
Inflace
Meziroční inflace dosáhla v červnu úrovně 2,0 %, zatímco v květnu činila 1,9 %. Ceny energií v červnu vzrostly, ale jsou stále nižší než před rokem. Míra inflace ve složce potravin mírně zvolnila na úroveň 3,1 %. Inflace ve složce zboží v červnu poklesla na 0,5 %, zatímco ve složce služeb mírně vzrostla z květnové hodnoty 3,2 % na 3,3 %.
Ukazatele jádrové inflace celkově odpovídají našemu 2% střednědobému cíli. Náklady práce nadále zmírňovaly svůj růst. Meziroční tempo růstu náhrad na zaměstnance v prvním čtvrtletí zmírnilo na 3,8 %, oproti 4,1 % o čtvrtletí dříve. Tento vývoj společně s výraznějším růstem produktivity přispěl k pomalejšímu růstu jednotkových mzdových nákladů. Výhledové ukazatele – včetně mzdového přehledu ECB a průzkumů o mzdových očekáváních podniků, spotřebitelů a profesionálních prognostiků – signalizují další snížení růstu mezd.
Krátkodobá spotřebitelská očekávání inflace klesla v květnu i červnu, a růst zaznamenaný v předchozích měsících se tak prakticky vyrovnal. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nadále nachází poblíž 2 %, což podporuje stabilizaci inflace blízko našeho cíle.
Hodnocení rizik
Rizika pro hospodářský růst zůstávají vychýlena ve prospěch poklesu. K hlavním rizikům patří další eskalace napětí ve světovém obchodu a s tím související nejistoty. Ty by mohly tlumit vývoz, investice a spotřebu. Zhoršení nálady na finančních trzích by mohlo vést ke zpřísnění podmínek financování a k větší averzi k riziku a k poklesu ochoty podniků a domácností investovat a spotřebovávat. Jedním z hlavních zdrojů nejistoty zůstává geopolitické napětí, např. neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východě. Pokud by však obchodní a geopolitické napětí bylo urychleně vyřešeno, mohlo by to povzbudit náladu a hospodářskou aktivitu. K hospodářskému růstu by přispěly vyšší výdaje na obranu a infrastrukturu společně s reformami podporujícími produktivitu. Dále by byly soukromé investice stimulovány zlepšením podnikatelské důvěry.
Výhled inflace je více nejistý než obvykle, a to v důsledku prostředí volatilní obchodní politiky ve světě. Silnější euro by mohlo inflaci snížit více, než se očekává. Dále by inflace mohla být nakonec nižší, pokud by vyšší cla vedla ke snížení poptávky po vývozu z eurozóny a přiměla země s nadbytečnou kapacitou k přesměrování svého vývozu do eurozóny. Obchodní napětí by mohlo vést k vyšší volatilitě a averzi k riziku na finančních trzích, což by tlumilo domácí poptávku a tím také inflaci. Naopak inflace by mohla být nakonec vyšší, pokud by roztříštěnost světových dodavatelských řetězců zvýšila dovozní ceny a kapacitní omezení v domácí ekonomice. Inflaci by mohl ve střednědobého horizontu zvýšit také růst výdajů na obranu a infrastrukturu. Extrémní povětrnostní jevy a prohlubující se klimatická krize jako taková by mohly posilovat růst cen potravin více, než se očekává.
Finanční a měnové podmínky
Tržní úrokové sazby se po našem předchozím zasedání zvýšily, zejména u delších dob splatnosti. Zároveň naše dosavadní snižování úrokových sazeb nadále zlevňuje úvěry pro podniky. Průměrná úroková sazba z nových úvěrů podnikům klesla z dubnových 3,8 % na 3,7 % v květnu. Rovněž se snížily náklady na emisi tržního dluhu, když v květnu klesly na 3,6 %. Zatímco tempo růstu úvěrů podnikům v květnu zmírnilo na 2,5 %, emise podnikových dluhopisů posílily, když v anualizovaném vyjádření vzrostly o 3,4 %.
Standardy pro podnikové úvěry zůstaly ve druhém čtvrtletí beze změny, jak se uvádí v našem nejnovějším šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně. I když obavy bank týkající se hospodářských rizik, kterým čelí jejich klienti, měly na úvěrové standardy zpřísňující dopad, byl tento vývoj víceméně vyrovnán silnější konkurencí mezi poskytovateli úvěrů. Podniky mezitím díky nižším úrokovým sazbám mírně zvýšily poptávku po úvěrech, ale zůstávaly obezřetné z důvodu celosvětové nejistoty a obchodního napětí.
Průměrná úroková sazba z nových hypoték se od začátku roku téměř nezměnila a v květnu činila 3,3 %. Růst poskytnutých hypotečních úvěrů v květnu dosáhl v souvislosti se silným růstem poptávky 2,0 %, zatímco úvěrové standardy ve druhém čtvrtletí mírně zpřísnily.
Závěr
Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.
V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.
Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.
Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.
Evropská centrální banka
Generální ředitelství pro komunikaci
- Sonnemannstrasse 20
- 60314 Frankfurt am Main, Německo
- +49 69 1344 7455
- media@ecb.europa.eu
Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.
Kontakty pro média